Četba a škola
Já patřím k těm lidem, kteří se moc rádi vzdělávají a taky moc ráda čtu knihy. Opravdu si nedokáži představit, když mi třeba někdo říká, že vůbec nemá rád knihy, že jsou prý zbytečné. Že si raději pustí v televizi film, než aby se zdržoval čtením knih nebo časopisů, nedejbože učebnic. Kolikrát se těch lidí ptám, proč takhle to mají, když to třeba ani neznají nebo to nezkusili. A oni mi vždycky řeknou, že to ani zkoušet nebudu. Prý číst knihy je nebaví. Protože určitě ví, že je to bavit nebude. Musím přiznat, že takové názory vůbec nemám ráda, protože jak někdo může vědět, že ho to nebude bavit, když to ani vůbec nezkusí?
Podle mého názoru je to asi jenom nějaká výmluva, protože já osobně nevím, co bych dělala. A nevím, jak bych se tak chovala, kdyby mi někdo řekl, že je něco zbytečné, aniž by člověk něco vyzkoušel. Takže jsem řekla svým rodičům, proč například můj otec nerad čte knihy. Moje máma mi řekla, že on to má po svém tátovi, protože oba dva se neradi vzdělávají a neradi čtou knihy. A tohle já sice vím, že se otec nerad vydělává, protože má jenom výuční obor. No musím říct, že ten učební obor udělal prý jenom s odřenýma ušima. Tohle mi vyprávěla máma.
Že prý táta nechodil moc ani do školy, protože ho to nebavilo a chtěl stále jenom pracovat. Takže jsem byla alespoň ráda, že otec má práci a má ji rád, protože chce mít peníze, což chápu. Jenomže podle mého názoru je také škola a vzdělávání hodně důležité, protože když člověk toho hodně ví a zná, tak má potom taky větší rozhled, a to je podle mého názoru také velice důležité. A jak jste na tom vy s četbou knih nebo se vzděláváním? Já mám syna, který mi sám od sebe říká, že chce, abych mu četla knihu, takže myslím, že on bude jednou skvělý čtenář. Byla bych ráda, kdyby syna také bavilo vzdělávání se a také škola.