Zábava pro nás
Ono se to nezdá jako moc pravděpodobné, ale taková situace jako je popsána v perexu může snadno nastat. Jsou takoví lidé, kteří takové štěstí mají. Nestává se to u dělnických profesí, i když i zde se mohou vyskytnout výjimky. Spíše je tomu u profesí odborných. Neznám například mašinfíru, který by se netěšil do práce, která mu učarovala. Jistě, jsou možná takoví, ale to je dáno spíše momentální nechutí nebo špatnou náladou. Běžný člověk svou práci nikterak nemiluje, ale ví, že ho živí, a tak se nedá nic dělat. Ale už se těší domů, kde se bude hrabat ve svých známkách, což ho baví více než všechno ostatní na světě.
Jen on sám asi ví, co je na těch zubatých obdélníčcích a čtverečcích zajímavého. Ten, kdo k tomu nemá vztah a nikdy se o to nezajímal to stejně nepochopí, i kdyby do něj onen filatelista hučel jako do špalku celý den. Když pak někdo vyráží obtěžkán batohem do hor za turistikou, diví se zase ti, které to nebaví, co na tom vidí, ničit si nohy chůzí nahoru a dolů. Ptají se sami sebe, proč ten člověk leze na nějaký kopec, aby pak brejlil dolů a říkal si, jak je tam krásně. Když je dole tak krásně, podle něj, tak proč se hnal nahoru? Měl zůstat dole a bylo by to. Ale ne, on musí šmatlat do kopce.
Nebo na něj leze jako pavouk zamotán do různých lan a dalších pomůcek. Inu, horolezec. S našimi zálibami to nebývá jednoduché. Už proto, že ostatní je nechápou, pokud ovšem neprovozují stejnou zábavu. To pak vyrážejí třeba do hor, nebo na ryby, nebo na návštěvu hradů a zámků a jsou rádi, že je jich více. Možná je to nějaká touha z pravěku, kde se lovci houfovali proti nepříteli, nebo na lovu. Získávali tím pocit větší síly. Možná to platí dodnes. Třeba si jako skupina myslí, že by mohli zmydlit pokladní a vniknout tak do hradu zadarmo. Nebo do jeskyně. Pokud máte také nějakou zálibu, buďte za to rádi.